První písemnosti připomínající obec Rozběřice jsou z roku 1371. Samotné jméno obce je po usedlíku Rozběhu (Rozběžice), který se usadil na důležitém uzlu formanských cest z Hradce nad Labem do Hořic a z Jaroměře do Bydžova, po kterých se vozila sůl a jiné zbožÍ. Vznikla zde zájezdní hospoda, která později sloužila zároveň jako překladiště zboží a poskytovala i přípřež. Ve 14. století zde byla vystavěna dřevěná tvrz, která sloužila za úkryt v husitských válkách. Později byl u tvrze vybudován malý pivovar. V té době už zde stály tři statky, které sloužily měšťanům Hradeckým a později obci Hradecké.

Jak šla staletí měnily se i majitelé obce. Jan z Pernštejna, Adam Sádovský, Žofka z Dohalic, Albrecht z Waldštejna, Marie Magdalena Trčková. Největší růst obce je zaznamenán po vydání Dekretu císaře Josefa II. ze dne 30. března 1781, jímž byl dán rozkaz obyvatelům Vodního Plesa u Jaroměře k přesídlení do Rozběřic, protože na místě jejich původních bydlišť se počalo se stavbou vojenské pevnosti Josefof. V té době nálež obec pod panství Smiřické.

V přelomu století zaznamenává kronika i válečné útrapy, kterým je obec vystavena. Roku 1792 tábořilo v obci pruské vojsko táhnoucí do Francie. Hladoví a bosí vojáci obec vydrancovali. Roku 1813 zde táboří čtyři neděle ruské vojsko. Mnoho vojáků zde zemřelo na choleru a otravu hub, které nasbírali v okolních lesích. To byla jen malá předzvěst toho, co obec čekalo. Dne 3. července 1866 se obec ocitla ve středu největší bitvy 19. století. Bitva začala v obci v 8 hodin a již ve 3 hodiny odpoledne hořela celá obec.

Po této pro Rakousko katastrofické bitvě zůstalo v obci 1.400 raněných a v okolí obce 6.000 mrtvých vojáků.

Pracovití a šikovní lidé, kteří vždy žili v této obci si vystavěli své obydlí znovu a úrodná půda, na které pracovali dala zapomenout na prožitá strádání. Nová, převážně dřevěná, stavení bylo třeba chránit, a to zejména před ohněm. Proto se také sousedé domluvili, že založí hasičský spolek.

První písemný záznam o schůzi požárního sboru v Rozběřicích je v knize protokolů ze dne 9. února 1897. V matrice jsou jména jedenácti zakládajících členů:

Protokol sepsaný při schůzi 9. února 1897 vykazuje účast 11 členů. Této schůzi předsedal starosta Josef Fejgl. Byl zvolen výbor ve složení:

V tomto roce přistoupil sbor k župě Jaroměřické. Dodatečně byl zvolen místopředseda sboru František Hejcman a sborovým hospodářem Jan Červinka. V srpnu je v zápisech zmínka o první stříkačce a jsou vydána nařízení, pro zajímavost některé uvádím:

Dne 21. února byla pořádána taneční zábava s čistým výdělkem 42 Zl. Ve schůzi bylo usneseno doplnit tuto částku na 50 Zl. a použít ji výhradně na zakoupení výzbroje.

V tomto roce zasahoval sbor při čtyřech požárech:

• 12. května požár sušárny Františka Fejgla v Rosnicích
• 30. června požár statku p. Hamplové, p. Siručka a Josefa Diviše v Rosnicích
• 26. července požár stodoly Františky Košťálové v Rozběřicích
• 28. září požár stavení a stodol p. J. Kadečky, p. J. Slámy v Dlouhých Dvorech

V roce 1898 zasahoval sbor při těchto požárech:

• 7. června požár chléva Jana Ornsta v Bříze
• 4. září požár stodoly p. Čeňka Petra v Rosnicích
• 9. prosince požár chléva velkostatku v Dlouhých Dvorech

První soupis majetku se objevuje při jeho předání bývalým starostou Josefem Fejglem 9. listopadu 1899. Inventář sboru dobrovolných hasičů: obecní stříkačka čtyřkolová s příslušenstvím /6 m savic, 1 koš sací, 4 díly hadic 80 m se šroubením, 1 hadice příruční se šroubením, 1 piston se třemi hubicemi (cena 600 Zl.), 1 voznice, 4 konve a 2 háky k ohni/.

Zápis z 15. února 1900 vysvětluje placení stříkačky, která byla v majetku obce.

Protokol sepsaný při svolané schůzi všech p.poplatníků obce Rozběřic za příčinou placení obnosů 481 Zl., čili 962 K za stříkačku panu Smýkalovi, kterýžto obnos dotčený postoupil záložně Smíchovské. Ustaveno za souhlasu všech přítomných p.poplatníků, by se obnos ten zaplatil v mimořádné 30 % přirážce ve třech čtvrtletních lhůtách i s běžícím 6 % úrokem. Dlužno doložiti, že každému volno vypadající naň obnos hned /aneb dříve než po třech čtvrti roku! zaplatili an takto si placení 6 % úroku ušetří. Mimo toho budiž nynější velitel pan Josef Fejgl a předseda pan Václav Procházka vybídnuti, by o subvenci /když tak neučinili po dva minulé roky/ zakročili a bez prodlení potřebné kroky za příčinou tou učinili.

Na důkaz souhlasu od každého přítomného p.poplatníka vlastnoručně podepsáno. Podpisy: Anton Vodička, Ant. Šrámek, F. Tichý, Fejgl, Václav Michálek, Josef Červinka, Frant. Hroneš, Václav Hroneš, Jan Němec, Josef Šrám, Františka Hejcmanová, Jan Černý, Alois Faltys, V. Ryba, Jan Šafka, Václav Zemek, V.Baudyš, Josef Šafka, Anna Košťálová, Frant. Hrušková, J. Bohášek, J. Holeček, Josef Němec, Josef Jirka, Hejcman, Anna Dvořáková, Josef Skořepa, Václav Petráček, +++ /znamení Václava Škvrny podepsal J. Šrám/, Frant. Janeček a dva podpisy nečitelné /jeden psaný kurentem/.

Dne 24. února 1900 žádají hasiči Slavný obecní úřad v Rozběřicích, aby stříkačka byla volně vždy přístupna, aby sbor bezevší obtíže, volně ji ke cvičením hasičským a k požárním používati mohl.

Každým rokem vyjížděli hasiči k požárům a nejinak tomu bylo i v roce 1901, kdy sbor zasahuje při požáru chléva a stodoly p. Fr. Hejcmana v Rozběřicích, při požáru domovních stavení p. Aloisie Šelerové a Fr. Ditricha v Rozběřicích, při požáru chalupy Č. 26 p. Jana Černého a č. 12 p. Josefa Skořepy v Rozběřicích.

V roce 1903 starostuje hasičům p. Josef Procházka. Schůzí, které se odbývají v Hostinci Čeňka Hlaváčka, se účastní 15 členů sboru. Začínají připravovat divadelní představení a v roce 1905 sehrají představení Poklad.

V roce 1909 je starostou zvolen p. Josef Němec, velitelem F. Hroneš. Ještě téhož roku je za velitele zvolen František Hruška, a to na schůzi v Hostinci Josefa Skořepy. V témže roce přistupuje sbor k župě Hradecké. Ze zápisů je patrné, že nejdéle se jedná o pořádání plesů a zábav. Sbor má 32 členů, z toho 24 činných a 8 přispívajících. Pokladní hotovost je koncem roku 35 Korun a 65 haléřů, roční příspěvky jsou 30 hal.

Roku 1918 se 10. listopadu ustavuje z řad hasičů Národní obrana. Za náčelníka je zvolen Josef Červinka. Na konci schůze je provolán hold Československému státu.

Sbor má v roce 1923 36 činných členů a 16 přispívajících. Starostou je i nadále Josef Němec, velitel Josef Kadeřávek. Roční příspěvek je stanoven na 5 Kč. Tak jako každoročně hrají hasiči divadlo. V tomto roce dokonce nastudovali dvě představení a to "Ideály manželství" a "Ženy III. století". Dále zakládají Samaritánský sbor a pořizují si nové vycházkové a pracovní obleky. Pořádají 13 schůzí, 6 cvičení se stříkačkou a jedno cvičení sekyrkové. Požár v obci nebyl.

V roce 1925 je starostou zvolen Josef Černý, za velitele Josef Rybář, za podvelitele František Šrám, za jednatele Josef Hruška, za pokladníka Jan Černý, přísedícím výboru je zvolen A. Mareček, J. Červinka, J. Kulhánek, V. Gabriel J. Neuman.

V roce 1931 se stává starostou Alois Mareček, sbor čítá 36 členů. Tyto léta a ještě pár dalších byly zlatou érou hasičů. Kromě cvičení a zásahů u požárů, pořádají plesy a taneční zábavy, divadelní představení a nejrůznější zábavní akce.

Začátek II. světové války silně ovlivnil i činnost sboru. V roce 1939 se konají jen 2 schůze, sbor má 27 členů, přesto činnost pokračuje dál. V roce 1944 sehráli hasiči divadelní veselohru "Není zajíček jako zajíček".

Dne 30. května 1943 vzniká Hockeyový klub Hasičského sboru v Rozběřicích. V tomto roce jsou sehrány zápasy s Meteorem Svobodné Dvory a s oddílem z Nového Bydžova, sportovní utkání pokračují i v příštím roce v Předměřicích, Dohalicích a v Cerekvici. V roce 1944 jsou ještě sehrány zápasy v Hněvčevsi, Račicích, v Hořících a se Slávií v Hradci Králové. Několik zápasů bylo sehráno na jaře v roce 1945. Ani konec války nepřerušil činnost klubu. Už 6. 1. 1946 se hraje zápas s Velichovkami a Třesovicemi, 12. 1. 1946 pořádá oddíl Sportovní ples s výtěžkem 2.840 Kč. Ještě v lednu téhož roku byly sehrány zápasy s Cerekvicemi, Kuklenami, Třesovicemi a se Smiřicemi. Bohužel se nedochovaly podrobnosti o výsledcích zápasů, ani o složení týmů hráčů. Poslední zápis v nedlouhé historii Hockeyového klubu provedl 28. 2. 1946 Jindřich Sahula.

První poválečná schůze je zaznamenána až 10. července 1945 /v knize zápisů scházejí 2 listy/. Po uctění památky padlých hrdinů povstání jsou volby a starostou je zvolen Alois Mareček, velitelem Antonín Vodička, zástupcem velitele František Láša a Antonín Gabriel, jednatelem je Jaroslav Kulhánek. Pokladníkem se stává Josef Veverka, strojmistr Stanislav Beneš, zbrojmistr František Toušek, vzdělávatel Josef Hejcman, vedoucím samarity se stává Jan JeIínek, revizoři účtu jsou Jan Jégr a Josef Srdínko, trubačem je zvolen Stanislav Beneš a jeho zástupcem Dobroslav Srdínko.

Na přelomu roku 1946 je starostou zvolen Josef Hejcman.

Na následující léta jsou zápisy velmi chudé. Dne 2. února 1949 se ve výboru objevují nová jména: Jirka, Rybář, Zdvořilý a Sahula. Tehdy se rozhoduje o koupi starší hasičské stříkačky. V roce 1950 je provedena revize stroje a ten je shledán v úplném pořádku.

V roce 1958 má Československý svaz požární ochrany 44 členů, z toho 4 ženy. Předsedou je Alois Mareček, velitel Jiří Vojta, jednatel Josef Neuman, práci referentů provádějí Bohumil Tichý, Jan Jelínek, Ladislav Jirka a Josef Kadlec.

Kromě pravidelných cvičení zůstávají požárníci hybnou silou kulturního života v obci. Pořádají výpravné plesy s bohatou dekorací a taneční zábavy. Významná je i jejich spolupráce s ostatními složkami Národní fronty v obci. V nastavené linii probíhá činnost Místní jednotky Požární ochrany i v roce 1970. Například 14. února tohoto roku se uskutečnil Maškarní rej, ráz "V říši pohádek". Dekoraci maloval jako vždy Bohuslav Zlatohlávek. Návštěva čítala 300 lidí, z toho 40 masek. K tanci hrála hudba Franty Handla z Rozběřic. Během roku byly v obci pořádány ještě čtyři taneční zábavy, poslední na Silvestra. Pro ilustraci připomínám, že například v roce 1974 bylo v obci pořádáno celkem 10 tanečních zábav. V tomto roce má Základní organizace Svazu požární ochrany 60 členů a schází se na sedmi členských schůzích. Je kladen důraz na preventivní činnost sboru, pořádají se přednášky a školení, je provedeno jedenáct praktických cvičení, která vrcholí okresní soutěží v Novém Bydžově.

V roce 1980 starosta sboru Antonín Srdínko velí 60 členům, z toho 3 ženám. Požární družstvo pod vedením velitele Zdeňka Nováka dosáhlo významného úspěchu na okresním kole PS ve Skalici. O toto významné vítězství se zasloužili R Bartoš, L. Srdínko, S. Beneš, M. Verner, V. Souček, L. Šolc a J. Vaníček. Tomuto úspěchu předcházelo vítězství na okrskové soutěži v Předměřicích nad Labem.

V roce 1987 oslavila Základní organizace požární ochrany 90 let své činnosti. U této příležitosti bylo pořádáno okrskové kolo soutěže, kde Rozběřičtí zvítězili.

Kromě schůzí, častých brigád na úpravu obce, plnění výcvikového programu, jsou požárníci v dalším desetiletí jedinou organizovanou skupinou, která se v obci stará o kulturní dění. Pokud je to možné, jsou pořádány taneční zábavy, zábavná odpoledne pro děti, táboráky pro dospělé a zájezdy, třeba i do vinného sklípku.

Změnila se doba, změnili se i lidé, změnily se i hodnoty člověka. Jedno však zůstává a to společná chuť něco podnikat, scházet se, bavit se v kolektivu dobrých přátel a občas i vzpomínat. Proto také nikdy neupadnou v zapomenutí lidé, kteří dávali podnět k tomuto dění, František Láša, Antonín Srdínko, Oldřich Luh, Jiří Vančura a mnozí další.

Na přelomu století, starosta hasičů Arnošt Gabriel, bezpečně vede celý sbor do nové stovky let činnosti. Velkou oporou mu jsou i další členové výboru, místo starosta František Skořepa, jednatel Zdeněk Novák, velitel Martin Lučický, hospodář Ladislav Uherko, preventista Jaroslav Jirka, vzdělávatel Václav Souček, i ostatní členové výboru Ladislav Stříhavka otec a syn, Milan Verner st., Jiří Kos ml. a členové revizní komise Ladislav Netušil, Hana Vaníčková a Stáňa Benešová.

7.června 1997 sbor oslavil 100 let od svého založení. Při této příležitosti byla uspořádána oslava, jejíž součástí byla soutěž požárních družstev v požárním útoku, na které měl sbor hasičů Rozběřice dvojnásobné zastoupení. Družstvo 1 soutěž vyhrálo a družstvo 2 se umístilo na vynikajícím třetím místě.

Text je převzat z brožury, která byla vydána ku příležitosti oslav 100 let založení SDH Rozběřice Alešem Zlatohlávkem.